Prakticky jarní počasí se nedá trávit jinak než na kole. V neděli dokonce padá v Českých Budějovicích celorepublikový teplotní rekord a teploměr ukázal 21°C. Na únor opravdu teplo. Lehojack je pracovně v cizině a vlastně ani nevím jestli bude na lehokole ještě jezdit, protože před odjezdem řekl, že s lehokolem končí, vyrážím na nedělní výlet opět sám. Cíl cesty je obec, "kde většina staveb na návsi má v podstatě zachovalou nebo jen málo narušenou základní stavební dispozici, to vytvořilo podklad pro zapsání do seznamu kulturních památek světového kulturního dědictví lidstva pod patronací UNESCO ". Tou obcí jsou Holašovice .
Na pondělí se domluvám s kolegou z práce, že vyrazíme na kolech spolu. On jezdí pravidelně na Kleť kde si v trase Zlatá Koruna - vrchol Kletě meří čas. VeloGauč není zrovna kolo na horské časovky, takže já se pouštím jinou trasou prakticky po vrstevnici směrem ke Krásetínu (při pohledu na profil to zrovna po vrstevnici není :o)))
Nedělní trasa:
České Budějovice | Litvínovice | Mokré | Lipí | Habří | Sv. Vít | Bohušovické myslivna | Jankov | Holašovice | Záboří | Pod Vráží | Dubné | Třebín | Mokré | Litvínovice | České Budějovice
Až do Habří příjemná nenáročná cesta, v Habří zahýbám vlevo kde začíná stoupání ke zřícenině kostela Sv.Vít. Až k tomuto kostelu, i když se cesta začíná značně "naklánět" , to stále ještě jde, ale od kostela až na vrchol to byla opravdová "horská lahůdka" . Na 1 km překonáváte přes 100 výškových metrů, zkrátka kopec jak v Alpách :o))
Pak sjezd po celkem rozbité cestě do Jankova a po pár kilomtrech přijíždím, do Holašovic. Sice obrázky Holašovic znám z TV , skutečnost mě docela překvapila. Musím říct, že ta náves je opravdu moc pěkná a určitě to stojí za to se tam podívat. Možná vzhledu nahrálo i počasí.
Na zpáteční cestě sem chtěl jet přes hráz Dehtáře, jenže sem odbočil o jednu odbočku dříve, takže sem se vracel a pak už se mi tam nechtělo. Přeci jenom horská prémie přes Haberský vrch dala mému tělu pěkně zabrat :o))
V Dubném sem taky ještě trochu zakufroval, když sem se napoprvé netrefil na cestu na Třebín.
V pondělí vyjíždím s "Čápem" (kamarád z práce jehož přezdívka má mnoho společného s jeho jménem i postavou :o)) na jeho oblíbenou trasu na Kleť, nejvyšší horu Blanského lesa, jejíž vrchol se nachází 1084 m nad mořem.
Pondělní trasa:
České Budějovice | žst. Boršov nad Vltavou | Zátkův Mlýn | Rančice | Opalice | Radostice | Záluží | Štěkře | Zlatá Koruna | Kokotín | Pod Jiříkovým vrchem | Na Lazích (dolní st. lanovky) | Krasetín | Holubov | Mříč | Vrábče | Hrozinka | pilot USA | Boršov nad Vltavou | České Budějovice
Na kopci nad Zlatou Korunou se rozdělujeme, Čáp vyráží na svou horskou časovku na vrchol Kletě a já se dávám po cyklotrase 1035 přes Kokotín ( fakt se to tam tak jmenuje :o))) , rozcestí pod Jiříkovým vrchem, k dolnímu stanovišti lanovky v Krásetíně. Ač mi to nepřipadlo, při pohledu na profil trasy, zjišťuji, že sem vystoupal až do výšky 743 m.n.m kde se mi otvírá nádherný pohled na Budějckou kotlinu.
Při sjezdu do Krásetína se mi stala trochu nemilá událost. Kdo to tam zná, ví že od lanovky dolů do vsi to docela slušně padá, no rozjelo se mi to tam trochu přes 80 km/h (momentálně můj rekord na VeloGauči 80,24 km/h) a viděl sem jak vpravo od chalupy jede docela ostře poštovní dodávka, radši sem začal brzdit a čekal co bude dělat. Viděl sem, že zpomaluje, že se aspoň rozhlídne a zastaví, ale kdepak. Vyjela (seděla tam ženská) na silnici, zahlídla mě v poslední chvíli, už sem se viděl napasovanej v autě a přestože jezdím nohama napřed, asi by to bylo hodně nepříjemný. Zbyl tam asi 1,5 m a tím sem se jen tak, tak protáhnul, stačil sem jen zařvat "kráááávo blbá" .
Ráno sem si zapoměl vzít s sebou aspoň jednu tatranku a po cestě jsem začal už trochu pociťovat "hlaďák" , takže sem v Holubově zastavil u sámošky a koupil si něco málo na zub. Tam mě dojíždí i Čáp, takže odsud jedeme už zase pohromadě. Na zastávce ve Vrábči si dáme "jedno na osvěžení" a pokračujeme již směrem k domovu. Cestou se ještě zastavujeme u pomníku amerického letce Cpt.Raymonda F.Reutera . Láďa se tam chtěl podívat, já tam nedávno na výletě byl. Pak už jenom kousek po klasické trase z Boršova a sme doma.
Zase nádherné dva dny na VeloGauči.
Holašovice a Podkletí
